Proces urbanizace v posledních několika desetiletích probíhal zběsilým tempem, často nereflektivním a neudržitelným způsobem, což mělo dopad na změny klimatu. Jak ovlivňuje bouřlivý rozvoj výstavby ekonomiku přírodních zdrojů ve městech a kvalitu života obyvatel? Jak může ekologická výstavba přispět ke zlepšení místního mikroklimatu?

Již ve dvacátých letech 20. století jeden z nejznámějších světových architektů Le Corbusier zveřejnil v časopise „L’Esprit Nouveau“ proslulých pět bodů moderní architektury. V souladu se svou filozofií projektování založenou na třech prvcích, jako jsou „slunce, prostor, zeleň“, ukázal jasný směr pro moderní výstavbu. Zveřejnil požadavky, které dodnes zůstávají určovatelem modernismu v architektuře, tj. používání sloupkové konstrukce, která dodává budově lehkost, používání vodorovných stuhových oken, která zvyšují tok přirozeného světla do místností, používání čistého půdorysu bez rozdělení prostoru na uzavřené místnosti, navrhování volných fasád a také plochých střech a jejich přeměna na zelené terasy a zahrady.

Progresivní urbanizace projevující se stavebním rozmachem zaznamenaným v posledních několika desetiletích nese se sebou negativní důsledky. Městské plochy byly příliš utěsněny, čímž se zvýšil objem a rychlost odtoku z povrchu. To zase způsobuje přetížení kanalizace a zvyšuje riziko povodní nebo záplav. Současně se neustále snižuje hladina spodních vod, což vzhledem k výše uvedeným faktorům zhoršuje mikroklima měst, a tím i kvalitu života obyvatel. Jako příklad lze zde uvést vznikání tzv. městských tepelných ostrovů, které degradují životní prostředí, ochuzují městskou krajinu a způsobují výrazný nárůst spotřeby vody a energie v období sucha. Další urbanizace vedoucí ke zvýšenému utěsnění půdy pohání začarovaný kruh vodohospodářských a protipovodňových potřeb. Předpokládané zvýšení extrémů počasí, jako je dlouhodobé sucho nebo silné srážky, které jsou důsledkem globálního oteplování, tyto problémy ještě prohloubí.

Návrat ke kořenům

Myšlenka moderního navrhování se zajištěním zelených ploch je jasně viditelná v komerční výstavbě 21. století, která zejména v posledním desetiletí vytrvale následuje ekologické trendy, a její tvůrci stanovují pro průmysl klimatické standardy. Na piedestale současné architektury se staví vedle estetických a funkčních předností šetrnost k životnímu prostředí a lidem. Díky rozvoji měst v souladu s ekologií vznikají městské zahrady nového typu čili zelené střechy – korunují tělo moderních nemovitostí, zadržují vodu, zlepšují mikroklima okolí nebo zvukovou izolaci a jsou domovem pro včely.

– Zelené střechy přispívají ke zlepšení okolního mikroklimatu tím, že zmírňují efekt tzv. městského tepelného ostrova. Teplota vzduchu měřená 2 m nad zelenou střechou je v průměru nižší asi o 2 °C v porovnání s klasickou střechou. V krajních případech se může samotná střecha s asfaltovou krytinou zahřát na teplotu 80 °C, a dokonce 100 °C, zatímco maximální teplota zelené střechy činí 25–40 °C v závislosti na jejím typu. Takové instalace plní tedy funkci tepelného izolátoru. Rozdíl teplot uvnitř místností zakrytých zelenou střechou a bez nich může činit 5 °C. To se zase promítne v ekonomické výhodě, kterou lze převést na konkrétní částky a vyplývající úspory na klimatizaci nebo vytápění. Odhaduje se, že je to dokonce více než 19 % z celkového vyúčtování spotřeby energie v budově. Zelené střechy jsou schopny zadržet 15 až 90 % dešťové vody. Navíc dvaceticentimetrová vrstva substrátu potlačuje hluk s intenzitou 50 decibelů, což odpovídá kancelářskému hluku – říká dr inż. Marta Weber-Siwirska z Přírodovědné univerzity ve Wroclawi, která mj vykonává funkci předsedy polského sdružení „Zelené střechy“ a člena představenstva Světové organizace zelené infrastruktury WGIN.

K výhodám plynoucím z navrhování zelených zahrad na střechách budov je třeba dodat zajištění biologické rozmanitosti podmiňující lidskou existenci. Přítomnost rostlin v okolí člověka má příznivý vliv na kvalitu každodenního života: vytvářejí kyslík tím, že absorbují oxid uhličitý a jejich listy zadržují nečistoty ve formě prachu. Souhrn je jednoduchý – čím více rostlin v prostoru, tím čistější bude vzduch, který dýcháme.

Trendová řešení

Více než polovina stavěných objektů ve střední a východní Evropě oceněných ekologickými certifikáty, jako jsou BREEAM nebo LEED, se nachází v Polsku. Mnoho z nich má střechy, terasy nebo fasádní stěny adaptované na zelené zahrady. Většina projektů tohoto typu v Polsku vzniká díky vyhrazeným hliníkovým systémům.

Největší živou stěnu v Polsku můžete obdivovat ve Štětíně. Část fasády kancelářskébudovy Posejdon (první v Polsku kancelářská a servisní budova s téměř nulovou spotřebou energie) byla změněna na vertikální zahradu vysokou 15 metrů. Živá stěna vytvořená v jedné rovině čítá 150 m². Až 6500 rostlin bylo vysazeno do vodotěsné, nehořlavé konstrukce zajišťující zeleni správné vegetační podmínky. Objekt, který získal vynikající hodnocení Excellent v rámci mezinárodního certifikátu BREEAM, má šanci získat hodnocení Outstanding při opětovném auditu, který bude proveden již po předání k užívání. Je to obrovské ocenění pro všechny subjekty podílející se na realizaci investice, zejména proto, že její valná část má téměř 90 let.

Dosažení vynikajících výsledků v oblasti hospodaření s energií bylo možné také díky tepelné izolaci navržené a vyrobené podle nejvyšších standardů. Jedním z jejich klíčových prvků je hliníkový fasádní systém ALUPROF MB-SR50N HI+ s konstrukčně vyspělou tepelněizolační zónou. Použití hliníkových profilů umožnilo efektně uspořádat všechny prvky historické části komplexu se skleněnou fasádou nahoře. Výstavba objektu nastavuje nové standardy pro revitalizaci ikonických budov. Příklad Posejdonu ukazuje, že je to možné provést se zachováním historického kontextu a s péčí o životní prostředí.

Pocta uživatelům a životnímu prostředí

Dalším příkladem moderní nemovitosti, ve které projektanti zajistili uživatelům zelený prostor, je ConcordiaDesign ve Wroclawi. Budova byla postavena na místě čtyřpodlažního činžovního domu z konce roku 1845, který se jako jediný na ostrově Słodowa zachoval po bombardování z doby 2. světové války. S požadavkem na revitalizaci historického objektu a jeho propojení s nově navrženou částí, s respektováním standardů památkové ochrany a životního prostředí, si dokonale poradilo proslulé nizozemské studio MVRDV. Hlavní myšlenkou investora bylo zachování dosavadního otevřeného charakteru ostrova Słodowa a utváření pospolitosti Concordia Design v symbióze s prostředím. Tento cíl splňuje mj. použité velké zasklení, které působí dojmem rozmazané hranice mezi interiérem a okolím budovy. V nejvyšším, pátém patře budovy Concordia Design Wrocław byla otevřena vyhlídková terasa obepnutá hliníkovo-skleněnou balustrádou, ze které se rozprostírá výhled na památkovou část města. Kromě toho na tomto místě byla umístěna největší v Polsku „zelená stěna“ s plochou 360 m² a 10 tis. rostlin.

– V Concordia Design Wrocław jsou až dvě zelené stěny. Menší ve sdíleném prostoru coworkingu a větší na terase. Zelená stěna na střeše budovy je jednou z největších v Polsku a má více než 10 tis. rostlin, udržovaných po celý rok. Sama o sobě se stala turistickou atrakcí. Naši hosté ji vždy obdivují a rádi si na jejím pozadí pořizují fotografie, které sdílejí na sociálních sítích – usmívá se Michał Karbowiak, komunitní manažer Concordia Design Wrocław.

V budově byla použita moderní energeticky úsporná řešení – LED osvětlení s možností regulace intenzity světla, BMS, topný systém, který umožňuje přizpůsobit spotřebu energie skutečným nárokům, nebo hliníkové truhlářské výrobky vyhrazené pro tuto stavbu. Skleněné stěny budovy byly postaveny s použitím systému polostrukturální fasády – ALUPROF MB-SR50N Efekt.

Okna a dveře v Concordia Design Wrocław byly vyrobeny na bázi systému ALUPROF MB-86 SI. Velké zasklení bylo namontováno na celé fasádě budovy. V projektu se je podařilo použít jak v moderní, tak i zrekonstruované památkové části Concordia Design, aby tvořila klasická okna s dekorativními mřížkami. K přednostem systému MB-86 patří velmi dobrá tepelná izolace a také vysoká pevnost profilů, což umožňuje vyrábět velkorozměrové konstrukce s vysokou hmotností se zachováním vynikajících parametrů propustnosti vzduchu.

Rozsáhlá louka v centru slezské metropole

Jednou z nejzajímavějších forem využití zeleného prostoru ve veřejném objektu lze spatřit na střeše Mezinárodníhokongresového centra v Katovicích. Budova byla postavena na revitalizovaném území po bývalém dolu „Katowice“. Stojí v samotném srdci nové městské čtvrti nazývané Kulturní zóna, hned vedle arény Spodek, Slezského muzea a sídla Národního symfonického orchestru Polského rádia (NOSPR).

Architektonickou dominantou MKC se stala zelená střecha klesající dolů travnatým údolím. Běžně rozeznatelná střecha se vyznačuje více zakřivenou geometrií a rozpětím dosahujícím až 30 m. Celá plocha je využitelným povrchem, určeným pro přenášení velkého zatížení, což bylo ne ledajakou konstrukční výzvou pro projektanty a dodavatele, zapojené do výstavby budovy. Spodní částí střechy, tzv. údolím, vede diagonální stezka, po které se mohou procházet obyvatelé a turisté od náměstí před arénou Spodek až do blízkosti budovy NOSPR. Nacházejí se zde také tři vyhlídková místa, ze kterých mohou návštěvníci obdivovat panorama hlavního města Horního Slezska.

Fasáda MKC je pokryta černou síťkou z tahokovu, která tvoří ochranu proti nadměrnému slunečnímu světlu a zároveň neomezuje výhled do okolí, který zajišťují velké prosklené plochy. V objektu byl použit systém sloupko-příčkové stěny ALUPROF MB-SR50N, který umožňuje stavět estetické fasády s viditelnými úzkými dělicími liniemi a zároveň zajišťuje odolnost a pevnost konstrukce. Druhým použitým řešením je okenní a dveřní systém ALUPROF MB-70HI, který zaručuje velmi dobrou tepelnou a zvukovou izolaci.

Zeleň ve městech jako budoucnost výstavby

V mnoha evropských městech existuje povinnost zakládání zelených střech na nově postavených budovách a při opravě stávajících střech. V době probíhajících změn klimatu a požadavků zaváděných v mnoha zemích jsou zelené prostory definitivní a nevyhnutelnou budoucností ve výstavbě.